poustevníček

 

poustevníčku, poustevníčku ty svatý mužíčku

na velikém kopci, v lese hlubokém

není ti tu samotnému někdy smutno trošičku

čas tu plyne jako voda nejeden rok za rokem

 

čas tu plyne jako voda v malé horské bystřince

a nebo stojí jako voda v té stojaté tůňce

ke stoletému dubu přitulíš se jako k mamince

ke slunci a ke všem bohům pozvedneš své ruce

 

ref:

paprsky slunce proniknou korunami stromů

paprsky slunce a jejich mocná zář

paprsky slunce požehnáním světu tomu

poustevníčku polehoučku odhal svoji tvář

zahalenou

 

poustevníčku co si vlastně od života přeješ

když po setmění chlad a černá tma vše ovládne

prokřehlé ruce, prsty u ohně si hřeješ

špatnou cestou sváděj-li tě světlušky proradné

 

třeba usnout spánkem spravedlivých by sis líbit nechal rád

o vůni jehličí nechal zdát si krásný sen

do rukou mocných duchů lesa se odevzdat

rozplynout se do mlhy, než probudí tě den

 

ref:

než paprsky slunce proniknou korunami stromů

       paprsky slunce a jejich mocná zář

       paprsky slunce požehnáním světu tomu

       poustevníčku polehoučku odhal svoji tvář

       zahalenou