Vojtěch Kroupa - písničkář a básník

šustivé blues

šustivé blues

 

šepity šepity šepty šepty

šustění slyším, kde co se šoustne

šeptaj se šepty, breptaj se brebty

kdo na tom prodělá, kdo na tom si zgustne

do očí divoce svítí mi lustr

na šeptech, na breptech kdekdo si zgustl

že někdo šel nahoru a někdo zpustl

ta vypadá jak depejrak a ta zas jak bustr

 

šepity šepity šepty šepty

šustění slyším, kde co se šoustne

ten je moc hubenej, ten zas moc tloustne

šustí se šustění, atmosféra houstne

jestlipak nebreptá se o něm, každý se kouká

pak vyjde do parku, kde sova houká

musí běžet,kde jsou stromy nebo kde je louka

poněvadž má v hlavě brouka, má v hlavě brouka

 

šepity šepity šusty šusty šusty šust

o šustění šustu je tohle šustivé blues

ten chodí do práce, ten zase do školy

musím podotknout krátce, že zoubek mě moc bolí

kráčím v temným parku v zástupu , těch co se moc bojí

malí fracci, co tu kouřej ve velkým se tu rojí

pod křovím se tu nějaká dvojička zobe

nejvíc mě štve , že zoubek nepřestává bolet

 

šepity šepty, přemýšlím o čem ještě psát

lidi já vás nenávidím, lidi mám vás rád

neúspěšně pokouším se ňáké múzy dotknout

nepřicházím na to, co ještě podotknout

někdy ve vlaku si jedu, někdy po parku si kráčím

jó v Libině na nádraží mají moc pěknou výpravčí

šepity šepity šusty šusty šust

tímto ukončím své šustivé blues